Webové stránky jsou součástí projektu Active Brain

Nemoc a domácí úkoly

 

20 . –  31. 11.        Nemocná.            Šmidková

Toto je u většiny dětí během školního roku jedna z omluvenek v žákovské knížce. Děti si nějakou tu nemoc ve školním roce vyberou. Předpokládám, že už jste u Vás doma řešili. Jak se však dětem v době nemoci daří? A jak na to pohlíží paní učitelka?

Horečky, kdy v noci nespíte a jen děláte zábaly a dítko sálá a sálá, je čím dál vyslábější a oddanější. Nepříjemný kašel a za dva dny znovu k paní doktorce, protože teploty neustále létají nahoru, dolů a kašel je hrozný. Sirup, krémy na průdušky, inhalace, nic nezabírá. Dozvíte se, že to asi bude zápal plic. Raději však máte za dva dny přijít znovu na kontrolu, aby se na to paní doktorka znovu podívala. Několik receptů vyměníte v lékárně za léky, sirupy a vše potřebné.

Stav se nelepší a najednou si všimnete zarudlých fleků po těle. Jste s dítětem už šestý den doma a pořád je to jako na houpačce. Najednou přijde od paní učitelky e-mail s informacemi, jaké učivo si máte dopsat. Vypisuje strany z jednotlivých pracovních sešitů a písanky, které máte vypracovat.

Hrůza! Co? To snad ne!

A to ještě můžete být rádi, že nemusíte dělat výkresy do výtvarky a psát seznam písniček, které jste si zazpívali do hudební výchovy. To množství látky, které zdravé děti ve škole za tu dobu zvládly, se přece nedá „dohonit“. Vždyť Vaše dítě není ještě ani ve stavu, kdy by mohlo k učení – dopisování – úkolům,  zasednout. Co teď? Nemoc je stres a dohánění úkolů je stres na druhou. Copak to nikdo nepochopí? Je někde nařízené, že dítě musí mít všechny stránky v pracovních sešitech vypracované nebo je to rozhodnutí paní učitelky? Zaznělo mnoho otázek a kdo Vám dá odpověď?

Při supervizích ve školách, zejména v prvních a druhých třídách jsem zažila, že děti měly vše pečlivě vypracované. Nikde nic nechybělo. Všechna cvičení vypadala téměř stejně, ač úroveň dovedností a znalostí dětí byla evidentně odlišná. Udivilo mě, že např. vlepování nápisů k obrázku lidského těla bylo přesně v daném okýnku. Ani o kousek vedle nebo šikmo. Divné, říkala jsem si. Během dopoledne, které jsem tam s děti a paní učitelkou strávila, jsem pochopila. Děti byly vycepované. Paní učitelka požadovala 100% přesnost. Nechápala jsem.

Jak to s nemocí a pracovními sešity souvisí? Vždy záleží na paní učitelce, jak vede děti a jak i k absenci dětí přistupuje. V této chvíli musím říci, že to jako rodiče nemáme jednoduché.

Zkuste se domluvit s paní učitelkou osobně, která cvičení můžete vynechat a na co se naopak zaměřit. Dopisování přeci nemá být „trestem“ za to, že dítě stůně. Jde o to, aby zameškanou látku pochopilo a umělo jí aplikovat. A to jde i jinou formou než vypisováním všech okýnek v pracovních sešitech. Buďte odhodlaní hovořit s paní učitelkou o množství úkolů.

Náměty, jak děti hravě naučit vše, co zameškaly, najdete v  on-line kurzu Abeceda prvňáka

Budu Vám držet palce a věřit, že paní učitelka je vnímavá k tomu, jak se děti cítí v nemoci ….

Napište mi, jak to máte u Vás ve škole. Pro případné dotazy mě zastihnete na milada@activebrain.cz

Ludmila Leinweberová
Je speciální pedagog a specialistka na fungování lidského mozku. Zabývá se vlivem mozku na zlepšení školních výkonů i vyrovnanějšího chování. Je trenér paměti, nalézá často nečekané cesty a způsoby pro její zlepšení. Učí děti i dospělé lépe pochopit sebe samé a stát se odolnějšími vůči stresu.
Komentáře
  1. Pavlína napsal:

    Moc děkuji, za článek. Myslím, že toto nastavení přetrvává ve většině škol, žel nevyjímaje školu mých dětí. Hlavně aby bylo vše dopsané, domalované a dorýsované. Stačí to k pochopení?

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů