Webové stránky jsou součástí projektu Active Brain

Jak jsem našla, co jsem nehledala

Ráno, jsem otevřela jedno oko, druhé a převalila se na bok a chtěla spát.

Jenže jiného názoru byla naše psí dáma Toja a já jsem si řekla, že Tomíka, který s ní jinak ráno zodpovědně chodí, nechám vyspat. Tak šup ven.

Vyjít z domu mne stálo velké úsilí. Tojinky nadšení pro procházku udělalo své a tak jsme šli. Radostně vyběhla, ťapala a čuchala. To, jak u všech aktuálních psích zpráv se zastavovala mi nepřišlo divné. Ale najednou, stála, něco žrala – pozor, kdo ví co to bude… Tak jsem objevila tuhle nádheru.

Připadala jsem si, jako Maruška z pohádky.

Nenašla jsem jahody, ale fialky! Teď, dnes, ve třetí adventní neděli!

Víte, našla jsem, co jsem nehledala a ani o tom nevěděla, že takovou jarní krásu uvidím.

Najednou jsem si uvědomila, jak jsem vděčná, za to:

že mám koho nechat spát,

že se mohu dívat a žasnout, jak děti rostou,

že mám manžela, který až se vyspí, bude z té krásy také nadšený,

že si mohu 3 kvítky vzít domů a odpoledne je zavést se štrůdlem svému tatínkovi, který fialky miluje,

že mám Tojinku, která mi obohatila nejen dnešní ráno,

že jsem zdravá a mohu jít ven,

že mám odkud vyjít – mám domov.

 

Mohla bych pokračovat dál a dál v řetězení vděčnosti a štěstí.

Ve svém e-booku Jak na pohodové ráno se školákem píši o tom, jak si vědomě nastavuji den už ráno na pohodu a jak tomu vědomě učím své děti.
Přeji Vám krásné Adventní fialkové ráno

vděčnost, radost,

Ludmila Leinweberová
Je speciální pedagog a specialistka na fungování lidského mozku. Zabývá se vlivem mozku na zlepšení školních výkonů i vyrovnanějšího chování. Je trenér paměti, nalézá často nečekané cesty a způsoby pro její zlepšení. Učí děti i dospělé lépe pochopit sebe samé a stát se odolnějšími vůči stresu.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů